Lost in Hvozd 2013

Účastníci: Naty, Lukáš, Šárka, Lukáš

Výsledek: 5./20

Tahle šifrovačka nás k účasti vybízela zčásti tím, že se koná v okolí Benešova – L je tedy skoro místní (byť s omezenou znalostí okolí...), dokonce zná i herního fotografa. Po chvilce váhání – přece jenom jsme tušili, že dostat do Benešova celý tým bude problém – jsme se tedy přihlásili. A nakonec se povedlo i vyrazit ve čtyřech – přidali se k nám Šárka a Lukáš z Tábora.

V noci před hrou mě alergie budí asi ve dvě ráno, usnout pak moc nejde a tak se trošku děsím toho, jak budu během dne usínat. Na startu (před sedmou hodinou ranní) se snažíme identifikovat druhou polovinu týmu. Naše zebra trička jsou zatím schovaná, Šárku a Lukáše jsme viděli jen na pár fotkách, ale po chvilce se  najdeme („červené“ vlasy fungují jako rozpoznávací znak docela dobře).

Start

Na pokyn organizátorů vyrážíme rozbalit obálku (obsahující všechny šifry, mapu, fotky pro identifikaci stanovišť) do vlaku směr Praha. Ten nás sveze jen jednu stanici do zastávky Mrač. Ihned po rozjezdu nás hlášení vyzve k plnění doplňkového úkolu – znamená to pobíhání po vlaku a hledání písmenek. Jízda tak uteče velmi rychle.:)

Vlajky

První šifra vypadá stejně jako ta loňská – vlajky. Stejný postup ale k úspěchu nevede. Tak zkoušíme zaměnit názvy států za názvy hlavních měst. První využití Rozumu do kapsy...opravdu se docela hodil. Už po vyluštění půlky tajenky je jasné, že půjdeme ke kostelu do Poříčí. S malým zpožděním na vedoucí týmy tak vyrážíme. Naše tempo je v počátcích hry rychlé, a tak cestou na další stanoviště ještě několik týmů předbíháme. Dobrý začátek.

Kostka

Foto stanoviště, kříž na kostelní věži, je rozpoznatelné již zdálky. Luštíme podobně jako ostatní týmy na lavičkách v jeho blízkosti. Druhá šifra má jen jednu kopii zadání (jako všechny ostatní), ale přesto to vypadá, že to bude chtít rozstříhat. Kromě normálních písmen jsou v šifře brail a semafor s dost nejednoznačnou orientací...Stříháme a přes známé dvojice z historie či literatury lepíme a žasneme, jak vzniká hezká krychlička. Po jejím složení nás překvapí hlavně to, že tajenka se skládá jen z nezašifrovaných písmen. Lukáš pak po celý zbytek hry prohlašuje, že tam musel být tajný doplňkový úkol, který šel přečíst ze semaforů a brailů (oficiální doplňkový úkol nás nabádal k focení orgů v oranžovém). Krychličku sice po většinu hry transportujeme v zachovalém stavu, ale k luštění se nedostaneme.

Galerie

Zdá se, že trasa dál vede po červené značce (která nám byla na oficiální mapě hry z neznámých důvodů zatajena). Odbočka do chatové osady Pernáty byla dokonce hezky vyznačená. Na plotu kolem chatiček visí kolem dvacítky obrazů – samá známá díla. Šifra navíc obsahuje jejich seznam s autory, názvy i dobou původu. Naše rozpoznávání je často založeno spíše na tématu obrazu než na jeho znalosti (aspoň u mě určitě), ale to se daří docela dobře. Čísla obrazům přiřazená pak opět říkají, jaká písmena z popisu obrazu vybírat. Seřazeno chronologicky, vychází další stanoviště.

Cesta k němu vede kolem další doplňkové aktivity – chůze po plochém laně. Být tam jenom já s Elem, tak asi rovnou jdeme dál, ale naštěstí máme dnes v týmu i šikovnější jedince. Šárka po pár pokusech zvládá s jistotou překonat vzdálenost mezi dvěma stromy a tím nám získává 40 min bonus. Já při svých zkušebních pokusech na laně zvládla vždy tak jeden krok...

Souhvězdí

Další šifra se tváří jako 12 souhvězdí. Na to máme dnes v týmu také experta, Lukáše. Brzy se ale ukazuje, že  herní souhvězdí vypadají často dost jinak než jak se kreslí obyčejně – i s Rozumem do kapsy vypadá jejich rozpoznávání dost jako tipování...je tohle beran nebo kozoroh? Několik faktů je  jasných – je před námi 12 znamení zvěrokruhu a podle tvaru jdou seřadit do kruhu. My seřazujeme tak půlku a dlouho přemýšlíme, co dál. Nápovědu – takže semafor. Ty vyznačené hvězdy tam asi nejsou jen pro identifikaci souhvězdí – opět s trochou tipování díky nejasnému seřazení čteme nakonec Plíhalův mlýn. Super, tahle šifra se nám sice moc nelíbila, ale příští snad bude lepší.

Sudoku

U Plíhalova mlýna nejdříve prohledáváme okolí rozcestníku a až pak se vracíme ke mlýnu. Ve správné obálce nacházíme šifru se sudoku. Usedáme na louku – já doufám, že to u mě nebude mít následky na zbytek hry – a začínáme s vyplňováním čísel. Už během toho někdo poznamenává, že „velký, malé a rozdělené“ značí polský kříž. Takže postup skoro jasný.:) Vyluštění sudoku ale přece jenom chvilku trvá, i když se nám to povede hned na první pokus. Nejdřív luštíme zelenou část, to bude ten velký polský kříž. Oranžová část ale stejnému postupu odolává. Vyluštěný „zámek“ ale naznačuje, že pokračování tajenky by mohlo být „Konopiště“ - a když se podívám na pozice písmen v rámci buněk kříže, tak to na oranžovou část opravdu sedí. Zbývá červená a klíčová část sdělení. Po chvilce váhání interpretujeme chybějící dvojku jako mezeru, aplikujeme stejný postup jako u zelené barvy a vychází „u medvěda“. To byl i můj odhad tajenky, hezké. Snad tam ten medvěd i bude, zatím jsem ho nikdy na Konopišti neviděla.

OKLEA

Na Konopišti je medvěd i svatba s limuzínou – určitě je na co se dívat. Ještě nacházím v parku hezkého hříbka.:) Šifra obsahuje právě šest písmenek – OKLEA a X. Písmena jsou ve třech řádcích a vždy po dvou, což naznačuje brailla. I nápis OKO v prvním sloupci zdá se napovídá na to samé. Ale...jak zaměnit písmena za černé a bílé puntíky nám není nikomu vůbec jasné. Další velký otazník se týká úlohy X v celém textu. Pět písmenek by mohlo značit binárku, ale ta tam taky nijak moc nepasuje. Po dost dlouhé chvilce trápení píšeme o nápovědu. Ta nám říká z mého pohledu tak to, že trápení bylo oprávněné – brail, římská čísla a grafika dohromady??? Jeden můj zoufalý nápad zkouší překreslit jednotlivá písmenka do braila, graficky v tom uvidět římská čísla a pak už celý text jen přečíst. Vychází to..tak u prvních dvou dvojic. Pak se nám tam připlétá X a vše kazí. Ze zpětného pohledu mě vážně mrzí, že jsem ten postup neprosazovala víc...ke správnému řešení chyběl kousek. Ve hře se ale další stanoviště dozvídáme až z řešení v sms. Cestou ještě fotíme stromy a doufáme, že další šifra nám půjde lépe.

Hadi

Na Žofínském mostu visí pár lahviček a poblíž je zase fotograf. My nejdřív otvíráme šifru, která potvrdí naše podezření, že lahvičky jsou pro nás. Ukáže se, že s alkoholem já ani L nemáme moc zkušeností, jelikož rum popisujeme jako „něco z lékárny“. Dohromady ale získáváme heslo „koroptev“ skoro bez tipování. Jen mi vrtá hlavou, co byla ta citronová limonáda na T. Barevné hady nakonec luští barvoslepý L – pět barev je ještě ok a vlajky jsou možná jeden z jeho oblíbených šifrovacích prvků.:)

Poker

Cesta k dalšímu stanovišti je dlouhá a navíc v těchto místech již tradičně bloudíme – což znamená cestu přes obilné pole. Aspoň, že do Kožlí je to z kopce. Další šifra vypadá jako poker, jehož pravidla stále ještě neovládám podobně jako zbytek týmu. Přesto nějak řadíme prostřední pětice podle hodnoty – moc pravých postupek tam teda orgové nezařadili, naopak spousta řádků neobsahuje ani jednu dvojici. Přemýšlím, k čemu by tam mohly být ty krajní dvojice karet – snad by se z nich mohly číst písmenka, součty dvou karet dávají čísla 2 – 26 a chybějící A by vysvětlovalo „překlep“ v Texs Hold'em. Přepisujeme tedy na písmenka a zkoušíme číst jeden nebo oba sloupce v pořadí daném hodnotou kombinace uprostřed. Nefunguje to a navíc se nám zdá, že máme docela málo samohlásek. Ale zas tam nejsou žádná vyloženě strašná písmenka...Zkusíme další nápovědu, historie přeje vítězům...Určujeme tedy vítěznou dvojici, podle našich vlastních pravidel. :) Takto vybraná písmenka opět nic nedávají. Když ale přečteme ta „poražená“, dostáváme    řešení „vrchol“ a pak něco, co by mohl být Chlum – sice to nevychází úplně podle našich pravidel, ale ta písmenka tam jsou. Takže teď ještě vyřešit, co s doplňkovým úkolem – pavoučí sítí s rolničkami, atrakcí pro dva vyvolené. :) Šárka je dostatečně akční, že to chce zkusit, a já jsem do toho vtažena taky. Prolézání sice jedno děvče před námi zvládlo, ale nevypadalo to vůbec jednoduše. Šárka se dostává k nejobtížnějšímu místu, dál to ale vypadá fakt neprůchodně...Já tedy místo prolézání podlézám, je to asi mnohem jednodušší, máme tak aspoň dvacet minut k dobru.

Zvířátka

I cestu na Chlum známe z minulosti, jako „velmi ošklivý kopec“. Není to o nic lepší ani dnes – a navíc musíme až na vrchol, tam jsem ještě nikdy nebyla. Nakonec Šárka zůstává na rozcestníku kus pod vrcholem, my ostatní si jdeme prohlédnout kostlivce střežícího poklad – zlaté cihličky. Šifra zase vypadá jako brail, který nebude brail. Tady aspoň brail ukrývá nápovědu – s počty nohou to dopočteš. Pes, slon, moucha, pavouk, klokan...ten má kolik nohou, ocas se počítá? Já nejdřív zkouším sčítat obvyklé počty nohou, ale to nevypadá dobře. Lukáš přiřazuje „alternativní“ počty nohou tak, že každé zvíře jich nyní má jiný počet a jsou tam všechny počty od jedné do osmi, to vypadá docela hezky. A taky to funguje, jdeme do Přibyšic (což není směrem k Benešovu, který je vzhledem k pokročilému času hrozivě daleko).

Pár čísel

Šifra obsahuje vždy čtveřici čísel na řádku, z nichž dvě krajní jsou navzájem převrácená. Semafor jako doplňkový úkol s menšími obtížemi zvládáme, do osmi už ale moc času nezbývá a my tušíme, že přesunout se do cíle během teď nezvládáme. Takže bereme víceméně nicneříkající nápovědu a brzy poté i řešení, které nás k potěšení celého týmu ;) vede na rozhlednu na Neštětické hoře. L už docela kulhá, Šárka už má výstupů na kopce evidentně také dost, no nakonec jsem na kopci první já.:)

Cíl

Ale do cíle nakonec zvládneme před osmou dorazit všichni, dvojice z Tábora i s výstupem na rozhlednu. V cíli už se toho moc neděje – org nám předá lísteček, že ve 20:30 nás dole přistavený záchranný autobus odveze zpět do Benešova, hurá.:) S Elem sestupujeme dolů brzo, já bych chtěla ještě sedět venku v přírodě, ale L si jde radši povídat s řidičem do autobusu...je mi to hloupé, tak jdu brzy za ním. Autobus se pomalu zaplňuje a kolem deváté už docela plný odjíždí. Doveze náš až přes benešovský sportbar, místo závěrečného posezení. Většina týmů míří dovnitř, my s Elem volíme radši okamžitý odvoz do Bukovan. Tak se jen loučíme se zbytkem týmu, docela nám to myslím v tomhle složení šlo, a snad všichni si ze hry odnášíme hezký zážitek.

Na konečné výsledky čekáme skoro týden, víme jen, že na stupních vítězů nejsme...Páté místo mě tak nakonec pozitivně překvapuje.:)